Přijímací řízení se skládá z písemné části (celofakultního všeobecného testu SPF) a ústního pohovoru. Uchazeči přistoupí k oběma částem bez ohledu na výsledek testu. V případě, že si podávají více přihlášek na různé kombinace oborů, zúčastní se písemné i ústní části pouze jednou.

Nejméně dva týdny před stanoveným datem ústního pohovoru zašlou uchazečky a uchazeči o studium poštou či osobně doručí na adresu katedry:

  1. Seznam zhlédnutých film, seriálů, divadelních představení či rozhlasových her, o nichž případně bude vedena rozprava. Pro dvouoborové varianty doporučujeme uvést alespoň 15 titulů podle příslušného oboru, pro jednooborovou variantu (obor Filmová, divadelní, televizní a rozhlasová studia) alespoň 30 titulů – kombinaci filmů, televizních seriálů, divadelních představení a rozhlasových pořadů.
  2.  Seznam přečtených odborných či popularizačních publikací o filmu, divadle, televizi či rozhlase, seznam pravidelně čtených časopisů a internetových zdrojů.
  3. Vlastní odbornou práci v rozsahu 3-6 normostran. Může se jednat o recenzi či analýzu filmu, televizního seriálu, divadelního představení či rozhlasového pořadu, portrét vybraného tvůrce, historickou práci apod. Má se jednat o vlastní kreativní výtvor, hodnotí se originalita výběru tématu, způsob argumentace, jazyková stránka práce či povaha využitých zdrojů.

Doporučená literatura k přijímacímu pohovoru dle oborů:

Brocket, O.: Dějiny divadla. Praha 1999.
Císař, J.:  Přehled dějin českého divadla. Praha 2006.
Černý, F.: Kapitoly z dějin českého divadla. Praha 2000.
Hořínek, Z.: Drama, divadlo, divák. Brno 1991./Event. Bratislava 1985.
Just, V. a kol.: Česká divadelní kultura 1945-1989 v datech a souvislostech. Praha 1995.
Pavlovský, P. (red.): Základní pojmy divadla. Teatrologický slovník. Praha 2004.
Šormová, E. (red.): Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů.  Praha 2000.
Bartošek, L.: Náš film (Kapitoly z dějin 1896 – 1945). Praha 1985.
Bernard, J., Frýdlová, P.: Malý labyrint filmu. Praha 1988.
Bordwell, D.; Thompsonová, K.: Dějiny filmu. Praha 2007.
Bordwell, D.; Thompsonová, K.: Umění filmu. Praha 2012.
Brož, J. –  Frída, M.: Historie československého filmu v obrazech. I. díl: 1898 – 1930. Praha 1959. II. díl: 1930 – 1945. Praha 1966.
Kokeš, R. D.: Rozbor filmu. Brno 2015.
Monaco, J.: Jak číst film. Praha 2006.
Ptáček, L. a kol.: Panorama českého filmu. Olomouc 2000.
Sadoul, G.: Dějiny světového filmu. Praha 1963.
Toteberg, M. (ed.): Lexikon světového filmu. Praha 2005.
Žalman, J.: Umlčený film. Praha 1983.

Bren, P.: Zelinář a jeho televize. Praha 2013.
Butler, J.: Television – Critical Methods and Applications. New York 2012.
Chlumská, E. –  Jansová, I. –  Jedličková, J.: Boření mýtů – k současné neheteronormativní televizní seriálové produkci. Olomouc, 2015.
Kokeš, R. D.: Světy na pokračování – Rozbor možností seriálového vyprávění. Praha 2016.
Korda, J.: České televizní krimi série a jejich žánrové souvislosti. Olomouc 2012.
Orlebar, J.: Kniha o televizi. Praha 2012.

 

Důležité upozornění pro uchazeče o dvouoborové studium:

Pokud vám elektronická přihláška odmítne přijmout vámi navrhovanou kombinaci studijních oborů, zkuste do ní uvést studijní obory v opačném pořadí. Příklad: nebude-li elektronická přihláška akceptovat kombinaci „filmová studia- historie“, zkuste uvést kombinaci „historie – filmová studia.“