Průběh studia v bakalářských a magisterských studijních programech

Důležité normy (viz www.upol.cz):

· Studijní a zkušební řád UP

· Prováděcí normy Studijního  a zkušebního  řádu Univerzity Palackého v Olomouci na Filozofické fakultě UP)

· Směrnice děkana č. 02/2006 – Organizace studia na FF UP za podpory IS STAG

· Směrnice děkana č. 02/2007 Státní závěrečné zkoušky na Filozofické fakultě UP

Bakalářské studium

Bakalářské studium je rozvrženo do dvou bloků.

Standardní doba studia je 3 roky.  

I. studijní blok.  Standardní doba studia je 1 rok. Maximální doba studia jsou dva roky.

První studijní blok zahrnuje 1. a 2. semestr.  Podmínkou pro ukončení  I. studijního bloku a řádného zápisu do II. studijního bloku je dosažení  60 kreditů  kategorie A,B,C v poměru stanoveném studijním programem katedry.

Pro podmíněný zápis do II. studijního bloku musí student dosáhnout nejméně 54 kreditů. Pokud student neukončí I. studijní blok  do dvou let od zápisu do I. bloku, bude mu studium ukončeno.

Veškeré studijní výsledky musí být evidovány v IS STAG. V době řádného zápisu stanoveného Harmonogramem UP pro daný studijní rok se student prostřednictvím IC STAG zapíše do jednotlivých předmětů. V okamžiku zapsání vzniká povinnost studenta zapsané disciplíny absolvovat.

II. studijní blok. Standardní doba studia II. studijního bloku je 2 roky.

Druhý studijní blok je ukončen splněním studijních povinností II. studijního bloku, obhajobou bakalářské diplomové práce  a vykonáním státních závěrečných  zkoušek.

Podmínkou pro ukončení II. studijního bloku je dosažení 120 kreditů kategorie A, B, C v poměru stanoveném studijním programem katedry nejpozději do 3 let od zápisu do II. studijního bloku. Student musí obhájit  bakalářskou diplomovou práci a vykonat  státní závěrečné zkoušky do dvou let  od uzavření  studijních povinností druhého studijního bloku, ale nesmí překročit celkovou maximální délku studia.

K vykonání státní závěrečné zkoušky a obhajoby diplomové práce je třeba se přihlásit prostřednictvím IS STAG v termínech stanovených Harmonogramem UP pro daný studijní rok. Mimo uvedené termíny není možné se ke státní závěrečné zkoušce přihlásit. Bez přihlášení do stagu není možné vykonat ani obhajoby diplomové práce, ani státní závěrečnou zkoušku.

Jednotlivé součásti státní závěrečné zkoušky si student do stagu zapisuje již v zimním semestru.

Navazující magisterské studium

Navazující magisterské studium.je rozvrženo do jednoho studijního bloku –  studijní blok.

Standardní doba studia je 2 roky. Maximální doba studia je 5 let.  

Studijní blok navazujícího magisterského  studijního programu   zahrnuje 1., 2., 3., 4.  semestr a je ukončen  splněním studijních povinností studijního bloku, obhajobou magisterské  diplomové práce  a vykonáním státních závěrečných  zkoušek.

Zápočet, kolokvium, zkouška a opravné termíny

(1)   Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje program předmětu. Pokud je součástí zápočtu písemný test, může být písemný test  opakován nejvýše dvakrát. Ve výkazu o studiu se udělení zápočtu zapisuje slovem „započteno“.

(2)   Kolokvium se uděluje na základě posouzení míry požadovaných znalostí studenta, a to zpravidla rozhovorem s vyučujícím předmětu. Kolokvium uděluje vyučující předmětu. Kolokvium může být opakováno nejvýše dvakrát. Ve výkazu  o studiu se udělení kolokvia zapisuje slovem „prospěl(a)“.  Neudělení kolokvia se do výkazu o studiu nezapisuje.

(3)   Zkouškami se prověřují vědomosti studenta z předmětu a jeho schopnosti tvořivě uplatňovat poznatky získané studiem. Forma zkoušky může být  ústní, písemná, praktická nebo kombinovaná.  Pokud student u zkoušky nevyhověl, má právo na konání první opravné zkoušky v rámci vypsaných termínů. Pokud student nevyhověl ani při první opravné zkoušce, má právo v rámci vypsaných termínů konat druhou opravnou zkoušku, která se vždy koná před komisí jmenovanou garantujícím pracovištěm předmětu.

(4)   V případě neúspěchu u zápočtu, kolokvia a zkoušky musí být předmět v souladu se studijním programem  zapsán opakovaně, a to nejvýše jednou.

(5)   Nepůvodnost práce při plnění zápočtu, kolokvia a zkoušky, odporující autorskému prohlášení,  může  být důvodem k ukončení studia.

Státní závěrečné zkoušky

     (1) Stanovení požadavků a podmínek pro státní závěrečné zkoušky je součástí studijních programů a je plně v kompetenci příslušných oborových kateder.

     (2) K uvedeným zkouškám může student přistoupit jenom tehdy, jestliže splnil všechny povinnosti stanovené studijními programy oborů.

     (3) Zkoušky se konají před komisí, která je nejméně tříčlenná. Konkrétní složení komise pro jednotlivé zkoušky určuje vedoucí katedry; v jednom oboru lze zřídit více komisí. Průběh zkoušky řídí a za činnost zkušební komise odpovídá její předseda.

     (4) Skládá-li student v témže semestru tyto zkoušky z více oborů, koná se každá z nich zásadně v jiném termínu, a to alespoň s týdenním odstupem. Zkrácení této doby je možné jen po vzájemné dohodě zkoušejících se studenty.

     (5) Výsledek jednotlivých částí  státních závěrečných zkoušek  (včetně bakalářské diplomové práce a  magisterské diplomové práce) je klasifikován podle vysokoškolské stupnice (viz dílčí zkouška) a je zapsán do protokolu. O klasifikaci rozhoduje komise na uzavřeném zasedání. Celkový výsledek zkoušek vyhlašuje předseda komise v den jejich konání.

     (6) Studentovi, který se nedostavil k e státní závěrečné zkoušce, stejně jako k obhajobě bakalářské diplomové práce  nebo  magisterské diplomové práce,  a který svou neúčast řádně neomluvil nejpozději do zahájení  příslušné zkoušky, termín propadá a výsledek je hodnocen známkou „neprospěl(a)“.  Pokud student svou neúčast řádně omluvil  a  nejpozději do 5 pracovních dnů od konání zkoušky řádně zdůvodnil a písemně doložil důvody neúčasti (důvodem  neúčasti mohou být pouze závažné  a písemně doložitelné skutečnosti),    umožní děkan vykonat zkoušku či obhajobu v nejbližším možném termínu. Tento termín se pak považuje za termín řádný.

Bakalářská státní závěrečná zkouška

(1)   Bakalářská státní závěrečná zkouška je souborná zkouška uzavírající bakalářské studium.

     (2) Samostatnou povinnou součástí bakalářské státní závěrečné zkoušky je obhajoba bakalářské diplomové  práce, která zkoušce předchází.

     (3) Student je povinen přihlásit  zadání  bakalářské diplomové práce  nejpozději do konce května  4. semestru studia. U dvouoborového studia student přihlašuje  bakalářskou diplomovou práci  pouze v jednom oboru.

     (4) Témata bakalářské diplomové práce  vypisuje katedra do konce března 4. semestru studia. Student může po dohodě s vedoucím práce navrhnout vlastní téma bakalářské diplomové práce. Téma a vedoucího bakalářské diplomové práce  schvaluje vedoucí katedry a potvrzuje děkan fakulty. Oponenta stanovuje vedoucí katedry.

     (5) Bakalářská diplomová práce  musí prokázat schopnost studenta samostatně řešit problémy a pracovat s prameny a odbornou literaturou.  Má rozsah podle povahy oboru a tématu, zpravidla  40 stran normalizovaného formátu. Musí obsahovat prohlášení autora o původnosti zpracování.

     (6) Termín odevzdání bakalářské diplomové práce  a její obhajoby stanoví harmonogram akademického roku. Bakalářská diplomová práce  se odevzdává ve dvou exemplářích na příslušné katedře a v elektronické podobě se vkládá do stagu. Neodevzdá-li student bakalářskou diplomovou práci  v termínu, není mu povoleno konat ústní bakalářskou státní závěrečnou zkoušku.

     (7) Posudek na bakalářskou diplomovou práci  vypracuje její vedoucí i oponent ve trojím vyhotovení. Student musí mít možnost seznámit se s posudky nejpozději 3 dny před obhajobou.

     (8) Jestliže oba posudky nedoporučují bakalářskou diplomovou práci  k obhajobě, obhajoba se nekoná.

     (9) Při nepřijetí nebo neobhájení  bakalářské diplomové práce  komise rozhodne, zda se práce vrátí studentovi k přepracování, či zda bude zadáno nové téma.

    (10) Nepůvodnost práce, odporující úvodnímu autorskému prohlášení, může být důvodem k ukončení studia.

    (11) Bakalářská státní závěrečná zkouška se koná v měsících  květnu - červnu, září (opravný) a lednu a student se k nim přihlašuje v termínech stanovených děkanem fakulty nejpozději do 31.3., 30.6.  a 30.11. příslušného akademického roku.  Konkrétní termíny jsou stanoveny příslušnými katedrami nejpozději 5 týdnů před konáním bakalářské státní závěrečné zkoušky. 

(12) Byl-li některý předmět bakalářské státní závěrečné zkoušky  klasifikován   „neprospěl(a)“  klasifikuje se celá zkouška  „neprospěl(a)“. Student má právo opakovat bakalářskou státní závěrečnou zkoušku,  popřípadě obhajobu bakalářské diplomové práce nejvýše dvakrát, a to nejpozději do dvou let  od splnění studijních povinností druhého studijního bloku. Maximální délka studia nesmí být překročena. 

    (13) Obhajoba BDP je veřejná. Koná se před komisí složenou zpravidla z předsedy, vedoucího práce, oponenta, popř. dalších osob jmenovaných vedoucím katedry. Složení komise jmenuje vedoucí katedry.

Magisterská státní závěrečná zkouška  

(1) Magisterská státní závěrečná  zkouška  je souborná zkouška uzavírající souvislé pětileté  magisterské studium a dvouleté (nestanoví-li akreditace studijného oboru jinak) navazující magisterské  studium.

(2) Samostatnou povinnou součástí  magisterské státní závěrečné  zkoušky    je obhajoba magisterské diplomové práce, která zkoušce předchází.

(3) Student je povinen přihlásit  zadání  magisterské  diplomové práce nejpozději do 30.11. příslušného akademického roku 7. semestru  souvislého pětiletého magisterského studia a do konce 30.11. příslušného akademického roku 1. semestru navazujícího magisterského studia. U dvouoborového studia student přihlašuje zadání magisterské diplomové práce  pouze v jednom oboru.

(4) Témata magisterské diplomové práce   vypisuje katedra  do konce září  příslušného akademického roku 1. semestru navazujícího magisterského studia.  Student může po dohodě s vedoucím práce navrhnout vlastní téma magisterské diplomové práce.  Téma a vedoucího magisterské diplomové práce schvaluje vedoucí katedry a potvrzuje děkan fakulty.  Oponenta stanovuje vedoucí katedry.

(5) Magisterská  diplomová práce musí prokázat schopnost studenta samostatně řešit problémy a pracovat s prameny a odbornou literaturou.   Má rozsah min. 100 stran normalizovaného formátu. Musí obsahovat prohlášení autora o původnosti zpracování.

(6) Termín odevzdání magisterské diplomové práce  a její obhajoby stanoví harmonogram akademického ruku. Magisterská diplomová práce  se odevzdává ve dvou exemplářích na příslušné katedře a v elektronické podobě ji vloží do stagu. Neodevzdá-li student magisterskou diplomovou práci  v termínu, není mu povoleno konat ústní magisterskou státní závěrečnou zkoušku. 

(7) Posudek na magisterskou diplomovou práci vypracuje její vedoucí   i  oponent ve trojím vyhotovení. Student musí  mít  možnost seznámit se s posudky nejpozději 3 dny před obhajobou MDP.

(8) Jestliže oba posudky nedoporučují magisterskou diplomovou práci k obhajobě, obhajoba se nekoná.

(9) Při nepřijetí nebo neobhájení  magisterské diplomové práce  komise rozhodne, zda se práce vrátí studentovi k přepracování, či zda bude zadáno nové téma.

(10) Nepůvodnost práce, odporující úvodnímu  prohlášení,  může být důvodem k ukončení studia.

(11) Magisterská státní závěrečná zkouška se koná v měsících květnu - červnu, září (opravný) a lednu a student se k nim přihlašuje v termínech stanovených děkanem fakulty nejpozději  do 31.3., 30.6. a 30.11. příslušného akademického roku.  Konkrétní termíny jsou stanoveny příslušnými katedrami nejpozději 5 týdnů před konáním magisterské státní závěrečné zkoušky.

(12) Byl-li některý předmět magisterské státní závěrečné  zkoušky  klasifikován „neprospěl(a)“  klasifikuje se celá zkouška „neprospěl(a)“. Student má právo opakovat magisterskou státní závěrečnou  zkoušku,  popřípadě obhajobu magisterské diplomové práce nejvýše dvakrát, a to nejpozději do dvou let  od splnění studijních povinností závěrečného studijního bloku. Maximální délka studia nesmí být překročena. 

(13) Obhajoba magisterské diplomové práce je veřejná. Koná se před komisí složenou zpravidla z předsedy, vedoucího práce, oponenta, popř. dalších osob jmenovaných vedoucím katedry. Složení komise jmenuje vedoucí katedry.